Jednoho léta se u rodičů na zahradě hojně rozrostla levandule. Bylo jí tolik, že nechat jí jen tak, by byla škoda. To mě podnítilo najít způsob, jak tuto voňavou nádheru zužitkovat. Našla jsem ho v levandulovém oleji! První tvoření bylo na světě! Byl to ten nejjednodušší způsob zpracování a sice, naložení levandule do oleje. Výsledek byl ohromný. Olejíček krásně voněl a ve mně se prohloubila touha k jednoduchosti a soběstačnosti (ke své přirozenosti).

Toto malé tvoření mě přivedlo i k jinému vnímání věcí. A to, že už nemusím být závislá na  kosmetických produktech z drogerie, jak jsem znala do té doby, ale, že si můžu sama snadno vyrobit co potřebuji. S tím je spojena i radost z používání něčeho, co prošlo mýma rukama a zjištění, že si s tím vystačím.

Nikdy jsem nerozuměla složení přísad v kosmetice i tomu proč je jich tolik, když já na výrobu oleje potřebuji jen 2 ingredience. Na výrobu měsíčkové mastičky jen 4 a všechny jsou čistě přírodní. Až po delším čase mi došlo, že složení v kosmetických produktech je tak dlouhé, protože obsahuje samé chemické látky, které mají nadstavit ty čistě přírodní.

Brzy na to jsem žila pár let na Sicílii. Tam na loukách od zimy do jara rostl divoký měsíček. I to nešlo opomenout a už jsem hledala recepty na měsíčkovou mast. Trvalo mi 2 roky pokusů a omylů než jsem vyladila tu správnou konzistenci. A když už těch květů bylo tolik, tak samozřejmě došlo i na měsíčkový olej.

Když jsem se po 7 letech žití na Sicílii vrátila tady do Beskyd, našla jsem si brigádu v květinářství. Tehdy poprvé jsem viděla věnce z živých větviček a květin. Byly tak krásné, že mě inspirovaly k tomu, abych si věnec také vyrobila. A šla jsem na to úplně od základu. Z větví stromků a keřů jsem si vyrobila korpus, který jsem ozdobila živým materiálem. Dílo se zdařilo a já umotala věnce pro všechny mé blízké.

Věnec je jako živý obraz vyzařující pečlivou ruční práci, jež je do něj vnesena.